Země původu: Maďarsko
Čistota původu: BIO
Max. teplota při zpracování: 40°C
Klíčivost: výborná
Souvislosti: Slunečnice roční (Helianthus annuus) je jednoletá rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Pochází z Ameriky, Inkové používali slunečnice jako vypodobení svého boha Slunce. V 16. století ji přivezli do Evropy Španělé. V 18. století se ze zralých semen začal lisovat velmi kvalitní olej. Lány slunečnice jsou vidět i tady v okolí, třeba u Znojma, takže doufáme, že brzy najdeme někoho, kdo by nám ta znojemská semínka vyloupal. V naší republice není prý nikde jediná funkční loupačka na slunečnici. Nabízíme semínka loupaná na Slovensku a odrůdy Manitou.
Kdo chce jít hlouběji: Slunečnicová semínka obsahují krom oleje bílkoviny, glyceridy, steroly, fosfolipidy, karotenoidy, organické kyseliny (citrónová, vinná, chlorogenová), lecitin, provitamin A a zajisté spoustu sluncete. Slunečnicová semena v množství 2 až 4 čajové lžičky denně zlepšují ostrost vidění.
Kdo chce jít ještě hlouběji: Viděli jste někdy větší lákadlo pro včelku? Krásnější přistávací plochu? Doporučujeme si povšimnout, jak trubkovité květy jsou uspořádané v květenství spirálovitě a každý prťavoučký kvíteček je k dalšímu prťavoučkému kvítečku orientovaný přibližně ve zlatém úhlu (~137°). Přitom vzniká překrásný vzor tvořený levotočivými a pravotočivými spirálami, kde počet levých a pravých spirál jsou po sobě jdoucí Fibonacciho čísla. Většinou mívá 34 spirál v jednom směru a 55 ve druhém.
A jak je to u slunečnice s otáčením? Pouze mladé rostliny jsou heliotropní, což znamená, že se opravdu otáčí se za sluncetem. Při východu se všechny slunečnice v této životní fázi natáčí na východ a postupně „putují“ po obloze na západ. V noci se opět vrací na východní pozici. Později ale květ tuto vlastnost ztrácí, neboť díky zrajícím semenům ztěžkne a stonek dřevnatí.
Příprava a užití: Je to tak jednoduché, můžete vyzkoušet sami: slunečnicová semínka ať v syrovém stavu, či na sucho pražená a třeba i lehce osolená, uchopíte do jedné ruky, otevřete orál, semínka vložíte a stoliček užijete coby drtiče této olejniny. Doporučujeme si povšimnouti, jak jste úplně samovolně a jednoduše vyprovokovali slinné žlázy k činnosti.Vzniklou kašovitou směs můžeme s radostí a mírnými pohyby jazyku posunout směrem k východu (pozor! máme na mysli samozřejmě zadní východ). Pak přichází na řadu oblíbený hltan, jícen, žaludek, slinivka a tak dále, a tak dále, až se dostáváme na závěr. Kde všechno dobře dopadne, nejlépe na kompost, protože je to kvalitní, z takové slunečnice, jak jinak.
Vynikající jsou semínka na, či do pečiva - sladkého i slaného.Skvělá je ze slunečnice i HALVA ukrajinského typu, my doma děláváme míchanou: sezam a slunečnici umeleme a poslepujeme medem. Semínka můžeme jako každá obalovat, dávat do salátů, do ovocných kaší, do jogurtů, každý dle chuti.
Balení: Požadované množství slunečnice vám rádi navážíme do našich/vašich papírových nebo plátěných obalů.
Uskladnění: Uchovávejte v suchu, chladu a klidu. Jako všechny olejniny je nejlépe ji uzavřít do skla.
Cena pro balení do 4 kg: 127 Kč/kg
Cena pro balení nad 4 kg (včetně): 122 Kč/kg
A já si říkala, proč přes sebevětší pátrání nemůžu nikde najít česká semínka, i když vídávám pole plná slunečnic...Ach jo, snad se to časem zlepší
OdpovědětVymazathttp://www.jkmachinery.cz/80/loupacka-slunecnice-kls/
OdpovědětVymazatLoupačka je k sehnání. Ale je s tím plno práce - čištění, přebýrání, třídění,.... ale kdyby se toho ujalo pár šikovných českých ručiček, měli bychom svoje česká semínka :)
Zuzana
Jen je tam jedna drobnost - cena, druhotná věc také- že je na obrovské množství. Loupačka je základ, pak je čištička, odkamenovačka (pokud je špatně sklizeno) atd..... Na loupačce už pracujeme, sehnali jsme v Maďarsku jednoho staršího pána "Myšpulína", ta loupačka by měla umět špaldu a snad, snad i slunečnici. Cena cca 30 tisíc. Malá velikost a velký výkon. Uvidíme je to vše v jednání. Rádi bychom nalezli obdobného šikulu u nás, nápadů je spousta. Loupačka (el. i mechanická!), mlýnek na oblí + nožní pohon atd. Kdyby někdo o někom věděl....... Díky za příspěvek p.P.
VymazatProtože mi bylo líto odpadu z výroby makového mléka a výtvor se již nedal nijak přirovnat v Halvě, nazval jsem to Hettova hlava aneb makovo-slunečnicový pudink. Po shora uvedeném způsobu jsem tedy smíchal vzniknuvší odpad, téměř na kaši mletá slunečnicová semínka, sušenou třtinovou šťávu a trošičku medu. Bomba! Sice hutně sladká, tak jsem nastavil ještě troškou kaše z máku. K tomu makové mléko a je ze mě skoro makový panáček.
OdpovědětVymazat