14. ledna 2014

Hledáme:

Pěstitele domácích sušených komodit 
...nejlépe z našeho okolí (tj. čtverec Třeboň - Znojmo - Velká Bíteš - Pelhřimov), ale i z celé ČR.
Samozřejmý náš směr je v neznečišťování krajiny jakoukoli zbytečnou zátěží a v kvalitě surovin.
Rádi bychom našli malopěstitele, či rodinné farmy z naší rodné vlasti, s kterými bychom se už individuálně domluvili, co a v jakém množství pro nás pěstovat.
Další možnou skupinu pěstitelů spatřujeme v řadách těch, kteří by rádi něco dělali a z jakéhokoli důvodu se nemohou rozhýbat. Rádi bychom našli rodiny či zařízení, kde by na pěstění potraviny (samozřejmě i sklizeň, čistění atd.) bylo pohlíženo jako na ergoterapii či hru. Tzn. hledáme jednotlivce i početné rodiny, školky, stacionáře, chráněné dílny, odvykací zařízení apod., třeba jen s minimálním pozemkem. Rádi poradíme, jak začít, s čím a pomůžeme sehnat nebo dodáme i sadbu.

Dále hledáme pěstitele nejlépe starých odrůd vypěstovaných nejlépe bezorebným způsobem (Fukuoka), permakulturně či jakkoliv jinak citlivě ke krajině:
  • obilovin (špalda, jednozrnka, dvouzrnka aj.)
  • luštěnin (hrách, fazole, čočka aj.)
  • olejnatin (dýně, len, slunečnice, lískové ořechy, mandle aj.) 
  • koření (kmín aj.)
  • a dalších, navrhněte...
I když některé z produktů v nabídce třeba již máme, důvod, proč sháníme stále další a nové dodavatele, je jednoduchý - chceme dát možnost přivýdělku více než jedné či dvěma rodinám/organizacím. Od mnoha menších odběrů si slibujeme dodavatelův citlivější přístup k produktům a větší šanci na zvýšený obsah radosti a lásky v potravině, kterých je v dnešním anonymním jídle tak žalostně málo.

Dovozce kvalitních přespolních komodit
Z řad těch, co zde nemůžeme vypěstit, hledáme co nejkratší a nejšetrnější cestu potraviny od zahraničního pěstitele  k spotřebiteli, nejraději malovýrobce, rodinné farmy v zahraničí. Zde se jedná např. o sušené ovoce a zeleninu (fíky, rajčata, apod.), semínkoviny (sezam, mandle, lískové oříšky) a dále třeba sůl kvalitní nečištěná aj. Budeme rádi za jakýkoli tip, nápad či kontakt.

Myšpulíny, vynálezce a konstruktéry strojů a strojků
Akce LOUPAČKA 
Zjistili jsme, že co se týče obilího, není ani tak velké trápení v ČR něco vypěstovat, ale vyloupat a vyčistit. Tato země je technologicky vysátá. Skutečnost je taková, že v naší republice existují  pouze asi 3 loupačky oficiélní na „zapouzdřené“ obilí a další komodity, a to takové, kam nasypete tunu čehokoli, a za hodinu už běží mašina na prázdno. Hledáme šikovné ruce, které by měly chuť vymyslet a následně i vyrábět menší loupačky na špaldu, pšenici, slunečnici, proso atd. Tenhle počin by výrazně potěšil nejen zemědělce, ale v konečném důsledku i nás řadové poživače těchto komodit a pekaře chleba domácího, a to na soběstačnosti, ceně a kvalitě dostupného obilíčka. Domníváme se, že by bylo dobré, kdyby každý pěstitel měl na výběr alespoň ze dvou možností:
  1. Naložit svoji úrodu na přistavený kamion a poslat ji buďto do Rakous, Německ či do Holand. Takhle se to u nás nejčastěji děje. Buďte si jistí, že stejný tovar se pak doveze z jiné země do ČR.
    1. Vyloupat celou, nebo část své sklizně a prodat ji přímo velkoodběratelům za větší peníz.(Nepodporujeme heslo „najdi svého zemědělce. Soudný člověk pochopí, jakou „radost, časovou ztrátu zemědělci a ekologickou stopu udělá 10 zákazníků v jednom týdnu, přijezdivších si pro 5 kg obilí).
V současné době (I. 2013) PROZATÍM, kvůli opravdu velké poptávce  po těchto loupačkách, dojednáváme jejich nákup v Maďarsku. Předběžné informace naznačují, že by měla umět loupat špaldu v množství cca 1 t za 12 hod a stát by měla cca 32 tis. Kč. Toto je zatím poněkud zamrzlé (I. 2014).

Akce ČISTIČKA
Čistička by neměl být takový problém, starých čističek je ještě dosti, doporučujeme je zemědělcům  nakupovat a v suchu uskladnit pro budoucí potřeby. Tyto mašinky, ač staleté jsou stále povětšinou plně funkční, nejvíce síta a řemeny vyžadují výměnu. Tahle skutečnost by měla bouchnout do hlavy současné výrobce jakýchkoliv strojů.

Akce MLÝNEK NA OBILÍ
Rádi bychom zajistili vývoj a výrobu domácích ŠLAPACÍCH mlýnků na obilí. Tímto reagujeme na velkou poptávku lidí, kteří by rádi vlastní energii použili (samozřejmě nejen) na mletí mouky. Z našeho pohledu se jeví jako nejlepší vyrobit nejdříve šlapací zařízení (mlýnky na ruční pohon u nás prodávané honosící se rychlostí mletí AŽ 1 kg mouky za 1 hod) a dále mlýnek s keramickými, či kamennými segmenty, který by byl tímto šlapákem poháněn. V případě, že by samotné mlýnky byly hodně náročné na výrobu, nebojíme se podívat i třeba za móře a nějaké tam ku dobru věci nakoupit.

Rádi krmí, či korunou podpoříme tyhle šikuly, spojíme je s lidmi, kteří mají v tomhle oboru už nějakou zkušenost. Předáme naše poznatky, objevy a u loupaček napojíme na zemědělce, kteří buďto už léta něco podomavyrobeného užívají (co víme, tak nejsou moc výkonné), ale hlavně mají už nějaké zkušenosti.


5 komentářů:

  1. zdravicko,zajimeva nabitka a jak je to v nasi zemi s mletim jako takovym , co kdyby nekdo mel moznost zprovozneni mlyna, melo by to dobudoucna cenu co se tyce mleti pro malozemedelce v okoli pelhrimova.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mlýnů je fůra, jen je to obdobný problém jako s loupačkami a současnými lány polí a díky tomu vlastně i se současnými dotovanými zemědělskými stroji - velké, hodně velké. Mlýny co umí třeba 60 - 100 kg za hodinu by se šikly v každé oblasti. Pokud máte nějaké možnosti byl by jste skvělá vlaštovka. Mohl bych snad i pomoci se sehnáním zařízení malomlýnu. Hezké dny.

      Vymazat
  2. pokuseime se zpravne formulovat sve zamery a uvidi se brzy budeme vedet vice ,napisanou...

    OdpovědětVymazat
  3. Mám podobný problém. Jsem pěstitel a nejsem schopen sehnat firmu která mně vyloupe cca 5tun špaldy. Pohrával jsem si s myšlenkou zakoupit loupačku špaldy ale 80 tisíc je hodně nad návratnost. Tudíž bych požádal někoho, kdo má skušenosti a poskytne odbornou radu či nechá nahlédnout do loupačky. Nechci tady vyzradit žádný průmyslový patent, chci jen nahlédnout abych mohl vyrobit zmenšenou verzi pro svou potřebu. Zázemí na kusovou výrobu mám. Zatím loupu na kamenném šrotovníku ovšem dochází k poškozování zrn. Za nápady budu vděčný. bold007(zavináč)seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Zdravím, také si pěstujeme špaldu a nemáme to kde vyloupat. U Krišňáků jsem viděl super jedoduchou loupačku vyrobenou prý někde v MaĎarsku na koleně. Máme to dost daleko a já si tenkrát neudělal pořádnou dokumentaci. Pokud máte nějaký alspoň náčrtek, já bych měl možnost vyrobit minimálně první prototyp. Doma v truhlách by se pár pytlů špaldy na vyzkoušení našlo.
    S pozdravem Petr Hájek, hajek@ha-ha.cz

    OdpovědětVymazat